Boží Dar? Boží byl!
Na náš pobyt na Božím Daru jen tak nezapomeneme!
Hned první den nás déšť trochu testoval, jestli radši nezůstaneme za pecí v penzionu. Nezůstali jsme! Ukázali jsme, že jsme parta, která se jen tak nezalekne. A dobře jsme udělali – právě během naučné stezky rašeliništěm se na nás usmálo sluníčko, které nás odměnilo za statečnost.
Užili jsme si krásnou přírodu i dezert přímo z lesa – borůvky a brusinky, nachodili spoustu kilometrů, obdivovali Boží vyhlídku a vyšplhali i na Neklid, kde nás čekal západ slunce jak z pohlednice.
V penzionu nám bylo jako v bavlnce – dobře nám vařili, bylo teploučko, i když venku v noci mrzlo. Ráno nás vítala slečna Jinovatka ruku v ruce se Sluníčkem, které nám zvědavě nakukovalo do oken.
A ještě jedna důležitá věc – děti si zkusily opravdový „mobilní detox“. Telefony zůstaly stranou a zvládli to všichni! Většině se po nich ani nestýskalo, protože jsme měli tak nabitý program, že na displeje prostě nebyl čas. Místo toho jsme si povídali, smáli se, hráli hry a užívali si přítomný okamžik.
Zkrátka – pobyt byl boží, nejen podle názvu!
Dětem se domů vůbec nechtělo – a kdo by se divil, když i mraky měly úsměv a les voněl dobrodružstvím.
